Když se investora Ondřeje Bartoše zeptal moderátor na konferenci FuturePort, proč by neměly české startupy odcházet do Silicon Valley, měl jasnou odpověď: „Máme skvělý technologický talent.” A poslední roky ukázaly, že i byznysový. 

Pohybuji se kolem technologií už dekádu a za tu dobu přestali kluci vyprávět o úspěchu Steva, Billa nebo Marca a začaly citovat rady od Tomáše, Jakuba nebo Olivera. Našli jsme suverénní české tváře na obálku Forbesu, zažili několik fascinujících exitů a vytvořili startupový ekosystém, ve kterém je naoko možné všechno.  

Jen Tomáš, Jakub a Oliver jsou stále ještě poměrně homogenní skupinou. A jak prohlásila Kat Gordon: “Opravdová změna se nemůže odehrávat jen v reklamě, ale na boardu a na výplatní pásce.” A tam pořád ztrácíme. Platová nerovnost je druhá nejvyšší v Evropě a podle Deloitte jen 14 % zástupců na boardu velkých českých firem jsou ženy. I přes nízkou nezaměstnanost je pro lidi po padesátce, v regionech nebo postižené těžké najít práci. A budou první, kdo jí v případné ekonomické krizi ztratí. 

 V týmech nám dlouhodobě nechybí jen ženy, ale i celá škála příběhů. A přitom nejen ženy, ale i lidé nad 50 let, cizinci nebo postižení jsou klíčem k naplnění sloganu: The Czech Republic: The Country For The Future. Inkluzivní organizace jsou totiž o 170 % úspěšnější v inovacích než ty, které zůstávají homogenní, tvrdí studie Deloitte a 85 % CEO ve studii PwC tvrdí, že sázka na diverzitu se odrazila i na profitu firmy. Ďábel se skrývá v detailech. A absence diverzity nás připravuje o potenciál, který jako Česko máme. 

Věřím totiž tomu, že s diverzitou v týmech, přijde i diverzita témat, které získávají pozornost a investice. Jako mentor v Google Developers Launchpad a dalších akcelerátorech jsem za minulé dva roky procestovala střední a východní Evropu a potkala se se stovkami startupů. A až na výjimky to byly variace na to samé: technologické appky. 

V roli porotce startupových soutěžích se často ptáme na ty samé otázky: Jak rychle dokážete škálovat? Kdy přijde návrat investice?. A tak pořád vyhrávají ty samé příběhy: appky a služby, které z nuly na milion uživatelů dokáží vyrůst přes noc. Přitom jsou to často firmy, které vyrábějí kola nebo batohy, které by si pozornost zasloužily více. Ale nemají tu správnou odpověď na sérii stejných otázek. Tenhle začarovaný kruh nás pořád vrací k Tomášovi, Jakubovi a Oliverovi. Bereme si je za vzor a překlápíme jejich zkušenost 1:1. A tak produkujeme další startupové Big Macy ve víře, že to je ta jediná cesta k úspěšné návratnosti investice.  

Přála bych si, aby se moderátor Ondřeje příště zeptal nejen na to proč v Čechách zůstat, ale i proč přijít. Protože jen v týmech, kde se potkávají různé zkušenosti, národnosti a pohledy na svět lze porazit zbytek světa. I protože mohou dělat něco jiného než zbytek světa.

Text vznikl pro Aspen Institute při příležitosti konference Kam kráčíš Česko?