Všichni si tak moc frčíme ve výkonu, ROI a affiliate, že jsme zapomněli na značku. Na dobro. A na lásku. S výmluvou, že jinak firma nepřežije. Chyba lásky, doslova.

V roce 2030 70 % pracujících budou Millenials. Ta generace, která není motivovaná financemi (9 z 10 říká, že peníze nejsou při výběru zaměstnání zásadní), ale smyslem. Tím smyslem, který teď ve firmách podle SPINNu pravidelně prohrává s business casem.

Ale nebude dlouho trvat (2030, hello!) a svět se změní. 63 % špičkových manažerů v Americe má už být dneska dávno v důchodu, takže nebude trvat dlouho a odejdou. Už dnes si vytváříme svět sami pro sebe. Ve kterém jednou budeme žít. A dobro musí být (pragmaticky) jeho součástí.

75 % těch nejinovativnějších firem ve SPINNu reflektuje každé rozhodnutí ve světle mise a vize firmy. Smyslu, proč to dělají. Ty nejlepší firmy neztrácejí purpose ani lidskost. Většina má minimálně čtrnáctidenní 1:1 se svými lidmi, umožňuje flexibilní úvazky a micromanagement už dávno hodila do koše.

Tak nechápu, proč pořád toužíme zůstat zaseklí. Proč trváme na tom, že zkrácené úvazky pro mámy, rovné platy nebo průzkumy spokojenosti patří jen do startupového světa. Proč jsme ztratili důvěru a flexibilitu a fascinovaně volíme píchačky a komunisty.

Minulý týden jsem vedla diskusi na Zaměstnavateli roku, setkání nejlepších českých firem, a bylo mi líto, kolikrát jsem slyšela údiv nad tím, že může existovat home office. Home office! Jak ty lidi kontrolujete?, neslo se sálem. Nekontrolujeme. Nabíráme ty, co s námi chtějí táhnout za jeden provaz, sdílí naší misi. Pracují pak o mnoho více než osm hodin denně.

A není to jen home office: Google údajně přestal kontrolovat expense reporty svých zaměstnanců. I protože náklady na kontrolu, byly vyšší než samotné frauds.

Je to mnohokrát vyprávěný příběh o kávě, za kterou lidé sami házeli peníze do kasičky. Nikdo neprodělal. Na dobru se prodělat nedá.

Mnoho z manažerů, se kterými mluvím, lituje, že nechytli AI, blockchain a Instagram dříve. Že už teď mohli být bohatí. A tak říkám: Chytněte dobro dříve, než s ním budeme muset začít. Lidskost má nejvyšší ROI ze všech nástrojů, co potkáte.   

Můžeme začít už dnes. Jako marketéři máme možnost si vybrat příběh, který budeme vyprávět.

Jestli v reklamě na prací prášek bude prát holka. Jestli budeme retušovat každý ďolíček na stehně. Jestli si řekneme, že zákazníci mimo Prahu mají menší konverze, takže na nich nezáleží.

Pokud 40 % Američanek je dnes jedinými, či primárními živitelkami rodiny, stále se v reklamách tvářit, že ženy jsou “jen” uklízečkami a sekretářkami, je ignorací reality. A vytváření falešné iluze.

Kosmetické firmy už dnes musí přiznávat, pokud řasy v reklamě prodloužily Photoshopem a ne řasenkou. Stejně jako musí polické kampaně přiznávat sponzory. Protože jinak nepřiznané iluze mohou tvořit tlak, který ohrožuje zdraví i samotný ekosystém.

A není to jen příběh, kterým prohráváme karmu. Milan Formánek z Redbullu říkal na Marketing Breakfast, že je odpovědností marketéra vybrat si, komu pošle svoje rozpočty a tak ho podpoří. A tak na proruské servery vaše bannery nepatří . Pokud jste zrovna nevolili Miloše.

Čím přesvědčujete šéfy o nutnosti změny?, ptám se teď na akcích 2FRESH pravidelně. A nejčastější odpověď jsou Data, čísla, statistiky. Tak tady jsou: Podle Rittenhouse Rankings firmy, které přiznávají barvu, vydělávají více než ty, které stále tají pravdu. Ať v kampaních, nebo kdekoliv jinde. Už protože 63 % zákazníků odmítá nakupovat u značek, kterým nedůvěřuje.  

Dobro je volba. A otázka přežití.