MBPFW znamená vždycky čekání. Na akreditaci, ve frontě na potvrzení akreditace, na místo, na jiné místo, protože na původní přišla celebrita, na streetstyle fotografa, na Karin, na další přehlídku, na dort, na to, až to všechno skončí. A čekání znamená spoustu času na čtení.

O návrhářích, programátorech a všech mezi tím

Češi nosí sandáloponožky, milují Beátu Rajskou a Blanku Matragi a z módních událostí znají Styl a Kabo. No, co čekat? Fashionreport.cz ukazuje, jak je na tom autorská móda a výsledky rozpláčou kohokoliv, kdo si frčí v pražských bublinách.

Jak to změnit? Business of Fashion připravil speciální vydání věnované vzděláváni designérů. “Anyone intending to thrive in the fashion industry can no longer do so without a minimum skillset, so they understand the major stakes and make the right decisions for a business that, often, bears their name.”

Jak začít? HighSnobiety vydal 101 pro začínající módní značky  - rozhodně ve více cool balení, než najdete ve školní knihovně. A britský Vogue připravuje sérii lekcí/rozhovorů na stejné téma, kterou moderuje Alexa Chung. A až budete ready, přihlašte se na Google Bootcamp v Londýně.

Byly doby, kdy Fubu byla ta nejlepší značka, všechno bylo obrovské a Peneři strýčka Homeboye ovládali Jižák. Časy se radikálně změnily piše Quartz: “Today, you have the rappers Meek Mill and A$AP Rocky rapping about Balmain or Ann Demeulemeester, and Kanye West wearing a floral-jacquard bomber by Haider Ackermann.”

O technologiích, co vyvolávají emoce

31.8. proběhl v Praze FashionTechCZ a mezi 35 spíkry nejvíc zazářila zakladatelka Kiev Days Daria Shapovalova a youtubeři. Ale nejen o nich píše Fashion Map, ale i vy sami na Twitteru.  

FT byl i o tom, jak moc se potřebují móda a technologie. Esej z Racked jde ještě dál: tvrdí, že bez fashion girls to technologické společnosti vůbec nezvládnou. Protože možná umí pracovat s čipy, appkami a iBeacons, ale emoční inteligence jim stále chybí.

Pohled z druhé strany barikády: Yahoo píše o tom, jak fashion elita utíká z Twitteru. Na Instagram fotit si selfies. Není divu, když odtud mají větší zisky.

Jak data mohou měnit ecommerce píše TechTarget: ‘Knowing your previous purchase history, we’ll send the product to your doorstep.’ A pionýrem je ne moc překvapivě Amazon. Ve firmě, kde ze zaměstnanců dřou krev, pot a slzy, realizují budoucnost. Jen za jakou cenu.  

Big Data se neštítí ani Inditex. Právě naopak. Stojí za vším, co tento oděvní gigant dělá, píše Business of Fashion. K datům přimíchalo kulturní stereotypy ještě Zalando a evropský ecommerce fenomén byl na světě.

O vztazích a lidech

Dva lidé, co spolu dříve chodili, mluví o svém rozchodu. O podvádění, lhaní a hlavně o tom, jak moc si stále chybí. Docuseries britského časopisu Glamour vás rozpláče.

Proč se rozchází generace Y? Protože chceme všechno stoprocentní píše Forbes. “We’ve sold your generation [Millennials] the wrong bill of goods because we told you that you could have it all. And guess what, we found out you can’t. Oops, sorry. We’re not going to be 100% partner, 100% mom, 100% CEO and have time for a manicure and massage with our girlfriends. It’s just not how it works.”

O tomhle článku ve Vanity Fair psali všichni: Financial Times, Vogue i Tvůj kamarád na Facebooku. Protože všichni se pokoušíme randit. A ve 21. století se vyhnout mobilnlním aplikací jako je Tinder je jako veřejně prohlásit, že nosíte sandáloponožky. Jednou ze skvělých reakcí je esej na Medium o tom, že za naše nešťastné zkušenosti s randěním nemohou aplikace, ale my sami. A kdyby to náhodou nevyšlo, pořiďte si neviditelného přítele.

Kdysi dávno existovaly smsky. A to bylo úplně všechno. A pak se změnil svět. Skvělý článek ve Wired o perfektní messaging appce.  “I bounce through a folder full of messaging apps. I talk to a few people on Hangouts, a few others on Facebook Messenger, exactly one person on WhatsApp. I Snapchat all those people, too. I use Twitter DMs, GroupMe, HipChat, Skype, even Instagram Direct a couple of times. Livetext, Yahoo’s new app, is fun; I’ve been using that. Oh, and there’s email. And iMessage. And, of course, good ol’ green-bubble text messaging.”

Všechny komunikační kanály zaplňujeme … fotkami sebe: “Some 48% of selfies are posted to Facebook, 27% are texted, 9% tweeted and 8% ‘grammed.” O selfies kultuře a hlavně o tom, jak skvěle vydělává módním značkám píše můj oblíbený Edited.

O silných ženách

Dávno je pryč heroinový anorektický look Kate Moss. Na obálce Vogue najdete svaly, Vyrýsované, obrovské a všeho schopné. Stejně jako je Serena Williams. Píše o ní NY Magazine i Vogue a v obou článcích je neuvěřitelná polobohyně, včetně motta: “If you fail to plan, you plan to fail.” Sheryl Sandberg k tom přidává: “When Serena Williams was 11 years old, she was asked which tennis player she wanted to be like. “I’d like other people to be like me,” she replied.”

Oddělené záchody jsou běžná praxe, ale radikálně jiné otázky pro herce a herečky, patří spláchout. To si myslí Kirsten Stewart.

Bonus na konec

Fast Company si vystavěl jméno na žebříčcích nejinovativnějších firem. Teď dal dohromady ten o mediálních společnostech. A Business of Fashion nesmí chybět.

Haiku o moderním světě se v mé bublině staly virálním hitem. Protože jsou tak neskutečně pravdivé.

Na časopisech je nejlepší, že staví věci na hlavu. Třeba, že hlemýžď je ta nejvíc sexy věc, co jste za poslední týden viděli, ukáže odiseo.

Čtení o uprchlících jako komentář k té vichřici, co se strhla v posledních dnech. Protože za každou fotkou je příběh. Příběh, který stojí za to slyšet, jinak začneme být cyničtí. Protože jak říká známý citát: “A single death is a tragedy, a million deaths is a statistics.”

Nestačilo? Esquire pravidelně vydává ty nejlepší long-reads po anglicky mluvícím internetu.