Bylo mi šestatřicet. Věděla jsem to lépe než kdokoliv jiný. 

Ale i tak mi moje máma, gynekolog a náhodná paní v tramvaji nezapomněli připomenout, že ty děti už opravdu odkládat nemám. Házeli kolem sebe pojmy jako Downův syndrom, autismus, a bezdětná budoucnost tak bezstarostně jako kdyby to byly konfety na narozeninovém dortu. 

Obočí se jim stáhlo jen ve chvíli, kdy jsem jim začala vyprávět o posledním toxickém vztahu nebo špatném rande. “Hmm, blbý. Ale stejně bych s těma dětma nečekala,” vzkázali mi obvykle na odchodu. 

Bylo mi šestatřicet a i kdyby princ na bílém koni přijel hned zítra, budeme ještě chvíli čekat než spolu otevřeme téma děti. Ale že vajíčka nepřibývají, jsem věděla dost jasně. 

Když nevím, co mám dělat, otevřu Google. O tři kliky později jsem byla ponořená do článku, kde Jennifer Aniston lituje toho, že si nedala zmrazit vajíčka, když byla mladší. Svět social freezing se přede mnou otevřel jako na dlani. A od té doby se do do něj fascinovaně vracím. 

Velký byznys 

První odběr vajíček proběhl v Česku v roce 2008. Což je čtyři roky předtím než American Society for Reproductive Medicine přestali tuto proceduru označovat jako “experimentální.” Předtím si procesem procházely hlavně ženy, které nastupovaly na chemoterapii nebo podobně radikální léčbu. 

Ale od té doby se z naděje na miminko stal obří byznys. Ve Spojených státech si v roce 2020 nechalo zamrazit vajíčka 13 000 žen, což je 400% nárůst oproti roku 2012. V Česku byl ve stejném období nárůst 600 %. V republice teď najdete minimálně padesát klinik, které se na odběr specializují a odhaduje, že v roce 2020 měly čtyřmiliardový obrat. 

Pro mnoho žen, které se procedurou rozhodnou projít, je odběr vajíček motivovaný zdravotními důvody jako endometrióza nebo polycystické vaječníky a znamená šanci mít jednou děti. Ale čím dál více klientek už neřeší zdravotní komplikace, ale hledá možnost jak si těhotenství odložit. 

Včera bylo pozdě

Pacientkami reprodukčních klinik nebývají mladé dívky, ale ženy, které nechtějí přijít o šanci mít vlastní děti. Dvou třetinám žen, které proceduru podstoupí je nad 35 let. Přestože gynekologové obvykle doporučují proceduru o hodně mladším ženám. 

Logicky. Když Jennifer Aniston lituje, že si nenechala odebrat vajíčka když byla mladší, myslí tím 27 let a méně. Po pětatřicátém roce se šance na odebrání dostatečného množství kvalitních vajíček, ale i na úspěšnost následného IVF hodně snižuje. 

Dvacetiletá dívka má při odběru dvaceti vajíček 94% šanci na otěhotnění, dvaačtyřicetiletá jen 37 %. A to bere v úvahu několik cyklů IVF, kterými musíte projít. Už protože po 40. roce života je obecná úspěšnost prvního pokusu IVF pouhých 3,9 %. Po 44. narozeninách se považuje za skoro nulovou. 

Studie NYU Langone Fertility Center ukázala, že doktorům se obvykle podařilo odebrat vajíček méně než potřebných dvacet. To ale s sebou nese výraznější riziko neúspěchu. Doktorka Randi Goldman z Harvard Medical School proto vyvinula kalkulačku, do které žena zadá věk a počet vajíček, který je třeba odebrat. Třeba v 38 letech je rozdíl deseti vajíček až 20% nárůst šance na početí. To sice často znamená delší hormonální stimulaci, ale pro mnoho žen to za to stojí. “Ale ani desítky uložených vajíček nemusí znamenat úspěch,” varuje Goldman. “Proces snažení se o dítě má mnoho kroků a vajíčka jsou jen jedním z nich.”

Ale to neznamená, že čtyřicítka na krku znamená konec. Počet žen, které mají první dítě později neustále roste. A mnoho z nich využije pomoc IVF, ať už ze zmražených, vlastních čerstvých, nebo darovaných vajíček. “Věk by neměl být důvodem, proč se o dítě nesnažit,” vysvětluje Dr. James Grifo z NYU Langone Fertility Center. 

Drahá sranda. A ještě vůbec ne sranda

Propadám se do hlubin internetových fór, abych se dozvěděla, že na social freezing chodí hlavně “starý kariéristky.” A je to asi tak jediná věc, kde se otírají o pravdu. Podle studií jsou to obvykle ženy mezi 36-40 lety, s vyšším vzděláním, zavedenou kariérou a bez dlouhodobého partnerského vztahu, kdo se pro odběr rozhodne.  

Důvod, proč odběrem vajíček obvykle procházejí ženy nad 35 let, které mají dobrou práci, je cena. Ženy s nízkými příjmy si náklady na social freezing nemohou dovolit. Fakturou na 50 000 Kč za odběr vajíček to nekončí. Ta totiž obvykle neobsahuje náklady na dlouhodobé uskladnění, několikeré pokusy vajíčka odebrat a ani na následné IVF. Sen mít miminko se tak obvykle šplhá do statisíců. 

Novinářka Eva (31) by procesem projít chtěla, ale reálně na to nemá peníze: “V době, kdy rostou ceny si nemohu dovolit dát úspory za zmražení vajíček."

Dítě vs Kariéra

Marketérka Sabina (33) se se pro odebrání vajíček rozhodla společně s partnerem. “Oba se chceme teď věnovat kariéře, i proto abychom dokázali rodinu potom dobře zajistit.” A tak se na cenu celé procedury skládají napůl. 

Přestože na klinice byla výjimkou, tak příběh o párech, které se rozhodnou dítě odložit, je čím dál častější. A firmy jim vychází vstříc: Apple, Airbnb nebo Facebook nabídli svým zaměstnancům social freezing jako firemní benefit. 

Jasná korelace vyššího vzdělání a lepší kariéry se podepisuje do plánování rodiny. Čím vzdělanější ženy i muži jsou, tím ve vyšším věku se stávají rodiči. Bez ohledu na to, zda jde o přirozené početí nebo IVF. “Je to i protože si uvědomují, jak velkou finanční zátěž nebo sociální izolaci s sebou mateřství nese,” vysvětluje mi Laureen Höllge, zakladatelka aplikace pro mámy Mamio.  

Kolik času si Sabina koupila? V průměru uchovávají ženy vajíčka čtyři roky a využijí je mezi 37-43 lety. Čekat o moc déle ani nemohou. Vajíčka se doporučují neuchovávat velmi dlouho, úspěšnost IVF s věkem výrazně klesá a navíc pojišťovna hradí IVF cykly v Česku jen do 39 let věku. Navíc pokud už by jim to nevyšlo, tak 40 let je v Česku maximální věk pro adopci (1). 

Využiju je? 

Pročetla jsem desítky odborných studií a čísla se opakují. Přestože po roce skladování, plánuje svoje vajíčka využít polovina žen, které si procesem prošly, tak jen 6-8 % žen se je vrátí využít. Ve ⅔ se vracejí ty, co si je nechaly vajíčka zmrazit ze zdravotních důvodů, a jen ⅓ z těch, co social freezing prošly kvůli kariéře nebo absenci partnera. 

Pokud už se ženy vrátily, tak úspěšnost početí byla kolem 20 %. Ženy nad čtyřicet let musely často využít vajíčka od dárkyň, aby se jim vůbec počít podařilo.  

Proč končí vajíčka v kontejneru? Ženám se podařilo počít přirozeně, nebo se jim naopak nepodařilo najít si partnera. Britská studie ukázala, že naprostá většina žen, které si vajíčka nechaly zmrazit, byly v době odběru single a jen polovina z nich měla potom v době, kdy procházely procesem IVF vztah. Aspoň měly štěstí, že nežijí v Česku. Tady legislativa neumožňuje podstoupit IVF ženám, které nejsou v dlouhodobém heterosexuálním vztahu. 

Sobecký single holky. Nebo ne

Ženy, se kterými jsme mluvila mnohokrát nejsou bezdětné vlastní volbou. “Ten úsek mezi vysokou školou a pětatřicítkou je opravdu krátký. Oproti mužům je to disproporční. Pro mnoho žen to může znamenat velký tlak,” vysvětluje mi psychoterapeutka Veronika Sysel, která se ve své ordinaci se ženami, které social freezing zvažují, pravidelně potkává. 

A přestože by si dítě přály, najít si dlouhodobého partnera není jednoduché. Polovina lidí se dnes seznamuje na aplikacích jako je Tinder, ale jejich algoritmy nejsou optimalizované na dlouhodobé vztahy. I proto pouze čtvrtina párů, co se na podobných aplikací seznámila, vstoupí do manželství. Výsledkem je, že 6 z 10 mladých lidí je single, v mnoha evropských zemích je průměrný věk vstupu do prvního manželství 34 let a neustále se zvyšuje. 

Hormonální stimulace je proto pro většinu žen velmi náročná i psychicky. “Je to brutální,” vysvětlovala mi office manažerka Hana (37), která si tím nedávno prošla. “Ale hormonální zátěž není nic ve srovnání s tím, jak hrozně mi bylo. Není větší připomínka, že jsi single třicítka, než když sedíš v čekárně s páry, co se těší na miminko.”

Lepší to není ani ve chvíli, když jste na to dva. Projektová manažerka Míša (34) si procesem prošla dva týdny zpátky a čekaly na ní poměrně vážné komplikace. “Ale to nebylo nic ve srovnání s odsouzením rodiny, když se dozvěděli, že jsme se rozhodli s manželem teď dítě nemít.” Plánuje být jednou z 18 % žen, které jsou bezdětné a zmražení vajíček pro ní byla pojistka, kdyby do budoucna změnila názor.  

Většina žen, se kterými jsem mluvila, si social freezing nechala pro sebe. Bojí se reakcí okolí či společenského tlaku. 

Naděje s cenovkou

72 % žen, které procesem social freezing procházejí od něho mají nerealistická očekávání a poskytuje jim iluzorní pocit bezpečí. A když si vedle sebe skládám si vedle sebe rozesmáté ženy z letáků IVF klinik a statistiky, které lovím v hlubinách odborných studií, ani trochu mě to nepřekvapí. 

Social freezing se navenek prezentuje jako možnost rozhodnout o svém těle a životě v ten správný čas. Na první pohled nabízí stejnou autonomii jako antikoncepce. Ale dokud nebude mít IVF stejnou úspěšnost jako antikoncepce, jistotu nám to dává jen omezenou. I proto ženy svého rozhodnutí projít si procesem v polovině případů litují. 

Do emailu mi přijde zpráva od zdravotní sestry, která pracovala na jedné z reprodukčních klinik a říká mi to samé, co gynekoložka z jedné velké nemocnice. “Přišla bych o možnost už kdekoliv pracovat, pokud bych ti řekla, že to, co se děje, je na hranici etiky. Ale je.” Mluví o slibech, co nemusí dojít naplnění. 

Ženy, se kterými jsme mluvila, jsou velmi inteligentní a racionální. Řídí velké firmy i rozpočty. Ale když dojde řeč na pesimistické statistiky, které s sebou social freezing pro ženy po pětatřicítce nese, mluvíme hlavně o emocích. “Chtěla jsem mít aspoň nějakou naději, i kdyby byla úplně malá” krčí rameny manažerka Eva. 

A šťastné mámy s dětmi narozenými ze zmražených vajíček jí dávají za pravdu. 

Víš, proč jsi do toho (ne)šla

Modelka Ema (29) se mě ptala, jestli má do social freezing jít teď nebo za pár let. Zavaluji jí statistikami, které ukazují, že i tříletý rozdíl je zrovna téhle disciplíně dost zásadní, studiemi, které vyšly o úspěšnosti početí a sdílím harvardskou kalkulačku. “To je strašně moc informací!,” vyhrkne. A to jsem jí ani nestačila říct, že by to stejně měla probrat se svým gynekologem. 

Už proto, aby sis o pár let mohla pevně stát za rozhodnutím, proč jsi do toho (ne)šla. 

 PS & Věděli jste, že:

I muži si mohou nechat zmrazit sperma. Marketér Dušan (37) si tím prošel před několika lety: “Chtěl jsem to mít jako pojistku, kdyby se u mě projevila nějaká nemoc.” Nad cenou mávl rukou. Ceny se pohybují kolem čtyř tisíc korun za zákrok a trvá 15 minut. 

Většina mužů je při mražení motivovaná plodností. A i u nich platí, že čím mladší tím lepší. Jen ta naděje se uvádí v úplně jiných řádech: zmražení přežije 85 % spermií a ve srovnání úspěšnosti čerstvých a zmražených spermií u IVF vychází ty zmražené jen o 20 % hůře. 

Ironií je kolik fokusu věnujeme právě případné neplodnosti žen, když skoro 40 % cyklů IVF je prováděno z důvodu neplodnosti muže. 

Většina klinik v Česku je v soukromém vlastnictví a 40 % trhu ovládá Andrej Babiš. Jeho FutureLife se dnes označuje za lídra v boji s neplodností a podle Forbes provede 50 000 léčebných cyklů ročně a její tržby se odhadují na 3 miliardy korun.  

Návrh na prodloužení IVF hrazeného pojišťovnou do 40 let není na obzoru. Tuším, že za tím stojí i fakt, že ve Sněmovně je jen 22 % žen a jen zlomek v produktivním věku. V zemi, kde každý pátý pár bojuje s neplodností, je to efektivnější incentiva než pastelkovné. 

Plodnost ovlivňuje mnoho dalších faktorů. Nejen věk. Mayo Clinic uvádí kouření, nadváhu, nebo zdravotní problémy jako zásadní ukazatele. Tak poté, co se kouknete na výsledky z kalkulačky doktorky Randi Goldmann, se místo na social freezing nejdřív objednejte na celkovou zdravotní prohlídku. 

“Příčiny neplodnosti u žen může mít mnohem více důvodů. Můžeme mezi ně zařadit hormonální příčiny (např. PCOS), imunologický faktor (např. tvorba protilátek proti vajíčku či spermiím), neprůchodné/ poškozené vejcovody, genetické příčiny, životní styl, atd. 

Ženy by také při snažení se o miminko měly připravit sebe a své orgány kvalitní dávkou živin, které jsou v tomto období nepostradatelné.  Dle našeho průzkumu ve Verra jsme zjistili, že  70% ze 400 žen neví, jaké mikronutrienty jsou před / během prenatálního období důležité,” vysvětluje Veronika Moravec, zakladatelka Verra. 

Mnoho žen počne z vajíček od dárkyň. To jsou často mladé ženy ve finanční tísni, které se nechaly nalákat na třicetitisícový příspěvek od jedné z klinik. Ale ani dárcovství není bez rizika: případy vnitřního krvácení, nebo ovariálního hyperstimulačního syndromu nejsou raritní. 

(1) Lze získat výjimku.

Text vyšel v upravené verzi v ELLE 4/23.