Minulý měsíc jsme pořádaly pravidelné setkání se seniorními marketéry. Měli jsme mluvit o rozpočtech na Q4. A místo toho zaznívalo od CMOs malých startupů i velkých firem: "Rozpočty nejsou tak důležité jako mentální zdraví mého týmu. A ten se hroutí." Podle Kaiser Family Foundation polovina Američanů říká, že se karanténa podepsala na jejich mentálním zdraví. Nejistota, změny i ztráta sociálního kontaktu nás poslaly kolektivně do deprese. "Jedeme teď čtyři krizové scénáře naráz. Většina lidí nebyla na dovolené a museli jsme se rozloučit s půlkou týmu. A víme, že pokud se Vánoce nepovedou, bude nás ještě více," vyprávěla mi jedna z holek a není divu, že se teď všichni nesnažíme vydělat, ale přežít. Ve všech smyslech toho slova.

Jsme kolektivně unavení. Tělo má kapacitu zvládnout jen určitou nálož stresu a tu už jsme vyplácali tohle jaro. A tak hledáme cestu ven. WGSN rozdělilo zákazníky na tři typy podle toho, jak na pandemii reagují. 

1. The Stabilizers jsou vystresovaní. Řeší, zda budou mít ještě práci, jak zkoordinovat domácí výuku, home office a příjezd kurýra s nákupem. Sní o stabilitě a klidu. Jednoduchých řešeních a obchodě, kde není na výběr šestnáct druhů mouky. Nechtějí toho moc, jen se jednu noc vyspat. 

2. The Settlers se definitivně obrátil ke kořenům, komunitě a DYI z Hornbachu. Na Airbnb hledá domy ve stromech, doma vyrábí kombuchu a ťuká na sousedku, zda nechce pomoci s nákupem. Má pevnou hranici mezi osobním a pracovním životem a tajně sní o tom, že ho bude živit prodej laviček na Etsy. 

3. The New Optimists jsou dravci, kteří vycítili příležitost. Už není třeba limitovat kariéru na karlínské agentury a know-how z Marketing Festivalu. Svět se otevřel a oni jsou připravení ho dobýt. Cvičí jógu přes livestream, sdílí livehacky a zkouší, zda nejde aktuálně mít tři HPP naráz aniž by to někdo poznal. 

Ale co sdílí je nejistota. Obavy z přicházející ekonomické krize, oteplování, rasových nepokojů i dluhové pasti. Každý z nich si jen vybral jinou cestu jak se s nimi poprat.

1. The Stabilizers zatínají zuby a doufají, že to přejde. Nemyslí dále než za 24 hodin, protože bez toho by si šli hodit mašli. Často myslí na děti, staré rodiče a vzpomínají na dobu, kdy nežili uprostřed sendviče. 

2. The Settlers se rozhodli se o sebe postarat sami. Postavit bunkr, zasadit mrkev a najít si pomocnou ruku v domě vedle. 

3. The New Optimists trénují. Makají na sobě. Jako šéf United Airlines ví, že se z tohodle vykopeme nejdřív za čtyři roky a tak chtějí být v co nejlepší kondici. Suplementují vitamin D a optimalizují investiční portfolia. 

Když nevím, co mám dělat, ptám se každého. Zkoumám, jak to řešili jiní a hromadím dobré rady do života. A tak si beru z každé skupiny jednu lekci. 

1. Jako The Stabilizers věřím, že to přejde. Že nulté roky jsou nutný reset a že všechno se v dobré obrátí. Soustředím se na teď a tady a nechci víc než tenhle rozkol / rozchod / rozpad přežít. A volám rodičům, aby neveřili hoaxům. 

2. Jako The Settlers hledám svoje komunity a podporu u nich. Dýchám pomalu a chodím na terapii. Vyrábím lampy a plánuji procházky. A zpátky energii vracím. S #HolkyzMarketingu pouštíme podporu pro nezaměstnané a s Grow with Googleškolíme Design Thinking kohokoliv a zdarma. A rozdávám každý notebook, co doma mám. 

3. Jako The New Optimists mrkám na globální pracovní příležitosti a vracím se zpět do školy studovat investiční bankovnictví. Analyzuji fuck-off fund a mám celý seznam vitamínů, co zapíjím před spaním. 

Mám teď v kalendáři napsáno, že bych měla psát o byznys modelech. Ale pozoruji svojí Maslowovu pyramidu potřeb a dochází mi, že teď a tady mě vesting, ROI a term sheet tolik nezajímají. A nejsem sama. Dávám sebe na první místo, aby mě za několik týdnů, měsíců, nebo let ještě vůbec zajímat mohly.

Text vyšel jako součást osobního newsletteru.