Co čtu v létě

Dočítám všechny newslettery, co jsem si dala na snooze, kolem postele mám teď pět knížek a časopisy, co mám na každém volném stolku, nechci ani počítat. A byla by škoda některé z nich neposlat dále.

Zorganizovala jsem je do moodboardu jako to dělají módní časopisy, když se vám snaží prodat šaty, co si na sebe vezmete jednou. S tím, že o tom jednou budete vyprávět vnoučatům.

—

Když do kufru balím jenom červenou rtěnku, všechno v černé a nostalgickou vzpomínku na dobu, kdy jsem kouřila. Jako suvenýr si přivezu mystické šperky od Janji Prokič, obraz od Jacka kabangu a zvyk pít oranžové víno před večeří.

Co čtu: A Little Life od Hanya Yanagihara, editor-in-chief T Magazine mi vyrazila dech. A nejen mě: Valentino s citáty z knížky potiskl celou poslední kolekci. Čte se tak hladce jako béčkové thrillery z letiště a současně zvládnu na jeden dech jen pár stránek než je mi strašně ouzko.

Co bude chutnat podobně: On Earth We're Briefly Gorgeous od Ocean Vuong, Norwegian Wood od Haruki Murakami, Virgin Suicides od Jeffrey Eugenides a Normal People od Sally Rooney v televizním zpracování. A jako bonus Klára Wang Tylová a Ostrov duchů vypráví o tom, proč na Tchaj-wanu nejde prodat dům, ve kterém někdo zemřel.

Co k tomu scrolluju: Esej o tom, jak přestal existovat čas od Thomase Klaffkeho a odpověď na otázku When did you start to feel like everything had begun to fall apart? od Petah Marian. A taky podcast Redneck o americké politice - pro ilustraci toho, kam nás otázka od Petah umí zavést v praxi. Dávkuju si potom na uklidnění tančícího květináře.

Který mikrotrend mi udělá radost tohle léto: Návrat sharing dinners.

O čem budu hodně přemýšlet: O tom, že The Economist publikoval studii o tom, že to nejlepší, co můžete udělat pro úspěšnou kariéru je zhubnout a jít na botox. Ne studovat další školu.

—

Když do kufru balím adidas Samba, lněné boxy košile, puzzle bag od Loewe a sbírku #uselessfullfacts o moderní architektuře. Jako suvenýr si přivezu sošky Claymen, zrušenou rezervaci na tetování, kečupovou zmrzlinu a posedlost čímkoliv s kimchi.

Co čtu: Esej od Architectural Digest, jestli dobrý vkus umřel a proč zvedáme obočí už několik staletí. At least in Europe and the US, anxieties over good taste gained steam in the 19th century alongside the proliferation of mass-produced goods. Tip: Víc o dupes, na které v textu narazíte, jsem psala nedávno.

Co bude chutnat podobně: Newsletter Opulent Tips. Knížka Sbírka esejí Meanwhile city od Milk a sbírka tipů na výlety od Rare Places. Knížky B is for Bauhaus: An A-Z of the Modern World od ředitele Muzea Designu Deyana Sudjice a The Architecture of Happiness od Alaina de Bottona. A také Kitchen Confidential od Anthony Bourdaina.

Co k tomu scrolluju: IKEA bingo, které mi zlepší výlet pro věci, co nepotřebuju. Třeba pro DYI poličky na časopisy. New Yorker esej o tom, že cestování je póza. Detailní newsletter o evoluci streetwearu a zamyšlení, proč teen holky nemají kde nakupovat. A navíc časopisy Monocle a Lasvit.

Který mikrotrend mi udělá radost tohle léto: Fascinace #urbanplanningcore.

O čem budu hodně přemýšlet: Proč je #uglycore trendem i v jídle. A jak to souvisí s návratem heroin chic.

—

Když do kufru balím casual vestu Pas Normal Studios, aplikaci Tour de France, boty Filling Pieces a slib, že další rok jedu do Dolomit. Jako suvenýr si přivezu zvyk dávat si jahody na chleba, vinyl rekordér od Teenage Engineering a metalické kolo Trek.

Co čtu: Queens of Pain od Isabel Best mapuje začátky ženské cyklistiky.

Co bude chutnat podobně: První série Ted Lasso. WSJ o Wout van Aertovi a k tomu dokument o Tour na Netflixu. Atavist napsal skvělou esej o nejmladší holce, co (ne)obeplula svět. A The Athletic mapuje, co znamená, když z dítěte uděláte sportovní superstar před desátými narozeninami. Mimochodem - The Athletic teď nahradilo celé sportovní oddělení NY Times.

Co k tomu scrolluju: Série článků NY Times o tom, že chození je nejlepší sport (a potvrzuje to i Hubermann). Kinfolk píše o lidech, co trackují sami sebe (až do extrému). A jako bonus čtení o sneakerheads.

Který mikrotrend mi udělá radost tohle léto: Niche běžecké značky s tlumenou estetikou - jako Soar nebo Satisfy.

O čem budu hodně přemýšlet: Kdy už budou e-sports pravidelně v televizi a kdy o tom natočí Netflix první blockbuster dokument.

—

Když do kufru balím palo santo, známky na papírové dopisy, šperky Dick Wolf a masku od Ayuna. Jako suvenýr si přivezu razičku knih a hypotéku na ruinu v horách.

Co čtu: Zřídlo od Akwaeke Emezi je magický příběh o tom, co znamená souboj s depresí a identitou na několika kontinentech: The first madness was that we were born, that they stuffed a god into a bag of skin.

Co bude chutnat podobně: Her Body and Other Parties od Carmen Maria Machado. Cokoliv od Chimamanda Ngozi Adichie. Vřeteno od Jakuba Koniga a Černý Leopard, Rudý Vlk od Marlona Jamese. A jako nonfiction Bez balastu - texty o inovacích a udržitelnosti z dílny Pábení.

Co k tomu scrolluju: Manifest proti beastifikaci YouTube, trend report od Nemesis. a deep dive do světa módní značky Bode. Také blog od Lazy Women a tím související zamyšlení Dazed o anti-práci. A konec slova sustainability.

Který mikrotrend mi udělá radost tohle léto: Fascinaci čímkoliv wholesome.

O čem budu hodně přemýšlet: Proč jsme si vypěstovali kolektivní alergie na therapy talk mimo terapii. A jaký bude další způsob, jak popsat svoje emoce, potřeby a pochody.

—

Když do kufru balím minimalistické šaty od Bottega Veneta a aplikaci na meditace, kterou ani jednou nepoužiju. Jako suvenýr si přivezu srdce od Dominiky Petrylové s našimi iniciály, názor na Threads a ponorku a zvednuté obočí ze samého people watching.

Co čtu: Ezra Klein v NY Times o tom, jak film HER je nejlepší predikcí na téma AI: We worry about 12-year-olds today because they don’t see enough of their friends in person. We will worry about them tomorrow because not enough of their friends will be people.

Co bude chutnat podobně: The Verge píší o tom, že za AI stojí armáda lidí. Proč by měli mít umělci svoje API. Jak vypadal svět před konstantním připojením, zkoumá Slate. A série reklam, co vystupují proti AI. Tip: Víc o AI jsem psala nedávno.

Co k tomu scrolluju: Podcast Pivot. Návod, jak vám AI udělá photoshoot. Seznam novotvarů podle Zora DAO. Cannes Lions wrap up report a studii Českého Rozhlasu o dezinformacích. Zamyšlení od Atavist o tom, jaké to je, když je vaše dítě influencer. Esej Dirt o Taste economy a long read The Atlantic o tom, jestli sociální sítě teda škodí nebo ne. A taky Vox o tom, jestli máte sdílet kamarádům lokaci.

Který mikrotrend mi udělá radost tohle léto: Návrat nerdů jako sex symbolu. Už protože díky výletu na Google I/O vím, že jako Sheldon už dávno nikdo nevypadá.

O čem budu hodně přemýšlet: Proč dává perfektní smysl predikce, že etika bude jeho z top zaměření pro budoucnost.

—

PS: Od koho beru tipy na knížky? Třeba od Denisy Ballové, They Kučerové nebo Katky Ducháč. A non fiction inspirací je podcast Za humny od Hanky s Bárou nebo knihovna Filipa Zajíčka. A internetové linky jde vždycky najít u mě na Twitteru. A knížky kupuji na Martinus.