Čeho budeme mít plný feed tohle jaro?
Přehled sezónních mikrotrendů dělám pravidelně:
Léto 2022 vyšel jako #Trendspotting
Tak je nejvyšší čas vytáhnout, čeho budeme mít plný feed tenhle začátek léta. Btw: celý text je na Substack, včetně obrázků.
—
Mikrotrendy jaro 2023
Be a cunt
Tričko Try not to be a cunt mi jednu dobu sbíralo matche na Tinderu, ale tehdy to byl hlavně zoufalý komentář ke stavu nabídky / poptávky na seznamovacích aplikacích. O dva roky později je být cunt to nejlepší, co se vám může stát. Aspoň podle internetu je cunt sexy synonymum pro fráze she’s serving, it’s giving nebo slaying.
How do you serve cunt in an elderly way?, je jedna ze stovek variací memu, který teď ovládl sociální sítě.
Všechno - včetně ježdění tramvají, pohřbu nebo studia - může být hot. Martha Stewart v 81 letech na obálce Swimsuit Illustrated? Serving cunt. Anok Yai doing anything. Miley Cyrus a revenge album Flowers. Rihanna a její těhotenské outfity. Daphne Guiness na pohřbu. Gwyneth Paltrow u soudu. Lewis Hamilton na cestě k formuli. Serving cunt.
Po gatekeeping je to další z frází, kterým GenZ udělala rebranding. A také další, která vzešla z LGBTQ+ komunity - originálně ji používali drag queens. Mimochodem, je to skoro pravidlo jakéholiv lifestyle trendu - buď začal v gay klubu na ve skate parku.
Co k tomu číst:
Rolling Stone píše o celém trendu do detailu.
i-D a zamyšlení nad tím, proč být hot slut je teď největší aspirace. In 2022, being a slut is not about your body count. It’s an aesthetic, a state of mind, a way of being. We can stay up for hours texting someone lyrical erotica that would win a Pulitzer if it ever left our DMs, but the moment our digital lover says “so, when are we going to make this happen?” we panic and ghost. The slut (non-practicing) is far more turned on by knowing people want to have sex with them, than the thought of actually having sex.
O drag queens se teď píše všude - a hlavně v Blesku. Tak je ideální čas vytáhnout texty Jany Patočkové o dragu nebo skvělý seriál Pose.
AI overload
Použila jsem ChatGPT u psaní scénáře pro podcast.
Hmm, tak to tam prosím tě neříkej. Už je to trapný.
Ještě rok zpátky byla proklamace, že můj kluk pracuje s AI, něco exotického. Teď stačí zadat do Twitteru frázi The AI guy a potkáte všechny tech bros na jednom místě. A nejen tech bros. Tak moc, že moje bublina buď má AI startup in making a nebo při každé zmínce udělá facepalm. Obvykle oboje naráz.
Každý teď používá (čti: mluví o) AI tak moc, že si tenhle pojem prošel kompletním hype cycle. Od nadšení jsme došli až k eye roll během pouhých několika týdnů. A díky tomu jsme už (narozdíl od jiných tech hypes) v plateau praktického využití.
A proto zmiňovat v každém článku / podcastu / aplikaci, že vám s tvorbou pomohlo ChatGPT, už zní jako dát si do poznámky pod čarou, že vám s tímhle článkem pomohl vyhledávač, nebo že používáte Google Analytics. I’m so over it. Je to technologie a ne osobnostní rys.
Co na sítích pořád trenduje, jsou zábavná / inovativní využití AI. OnlyFans modelka, která díky tomu umí předstírat, že si s ní povídáte 1:1. Kluk, který si AI najal jako CEO, CMO a CFO e-shopu. AI, co je váš relationship coach (zabudovaná v brýlích nebo jako chatbot). Prodavači hrnců, co oberou vaší babičku díky namodelovanému hlasu. Grimes, která prohlásila, že si můžete natočit písničku s jejím hlasem, jen, že chce polovinu zisku.
Co k tomu číst:
Profesor Galloway o tom, že využívat AI není ta nejlepší věc, co vás napadla. We are breeding a generation of asocial people who don’t know what it means to be rejected, forget a name, miss a flight, and find unexpected joy. AI, and mobile technology, have strip-mined a key component of what it means to be human, what it means to be a mammal. Happiness is a function of your willingness to take an uncomfortable risk and have something wonderful … really wonderful … happen in person.
Podcast Ezry Kleina o tom, že nejefektivnější model učení AI je stejný jako pro dvouleté děti.
Newsletter Elišky Vyhnánkové je intro do AI.
Rozhovor s Filipem Dvořákem z Filuta AI (kde jsem v Advisory boardu).
Novinářská etika a AI - obsáhlý akademický dokument.
In a recent Gartner, Inc. poll of more than 2,500 executive leaders, 45% reported that the publicity of ChatGPT has prompted them to increase artificial intelligence (AI) investments. Seventy percent of executives said that their organization is in investigation and exploration mode with generative AI, while 19% are in pilot or production mode.
Proč je AI víc McKinsey než cokoliv jiného. A former McKinsey employee has described the company as “capital’s willing executioners”: if you want something done but don’t want to get your hands dirty, McKinsey will do it for you. That escape from accountability is one of the most valuable services that management consultancies provide.
Střední školy a Country for the future
Moje bublina teď řeší, jestli jejich čtrnáctileté děti nastoupí do práce, nebo aspoň na učňák. Silný ročník a nedostatek míst na školách znamenají lidskou tragédii. Celé roky cituji data, o kolik HDP přicházíme, protože dívky nemají přístup ke vzdělání, a pak se dočtu Tak půjdou do práce, no a.
A za rok to nebude jiné. Číst všechna zoufalá vyjádření, je jako každý listopad sledovat, že silničáře zima zaskočila. Že se narodilo hodně dětí se ví … wait for it … už čtrnáct let. Country for the future, yes.
Za pár let budeme ( v Česku ) sledovat nejen ztracenou generaci lidí, co přišli o svoje šance a ještě zoufalejší to bude při pohledu na chlapce ( a obvzlášť pak z chudších rodin ). Ezra Klein v podcastu řeší, že vzdělávací systém je nastavený pro dívky a že v době, kdy děti dělají přijímačky na střední, jsou chapci vývojově pozadu. Už dnes končí střední i vysoké školy více dívek než chlapců a to číslo se neustále zvyšuje. Frustrace - nejen z neúspěchu - znamená, že aktuálně 3 ze 4 sebevražd ze zoufalství páchají muži.
I proto v dalších měsících uvidíme ve veřejném prostoru debatu o tom, jak pomoci mužům. Po letech, kdy jsme řešili girl power, přichází nové téma. Jak nově definovat maskulinutu a rozvíjet jí. A je nejvyšší čas.
Co k tomu číst
Eduzin vysvětluje, že sice řešíme AI a výlet na Mars, ale přijímačky na střední jsou hlavně štempltour.
Kniha Of Boys and Men, ze které cituje Ezra Klein.
Scott Galloway a dlouhý článek o tom, jak jsou na tom mladí muži.
CERGE-EI a studie o tom, zda a proč jsou dívky v Česku lépe hodnocené.
Nejsou to jen mladí muži, kdo je zoufalý: Jižní Korea řeší nárůst sebevražd mladých žen. Ty často excelují v tvrdém vzdělávacím systému, aby potom narazili na tradiční macho prostředí, které je chce postavit k plotně. Skvělý román na to téma je Kim Ji-young, Born 1982.
O tom, co znamenají zoufalí muži, jsem psala nedávno. A přidávám starší text o maskulinitě, co jsem psala pro Deník N.
Poslední roky jsme mluvili o dívkách a ženách. Silných, inspirativních a ve vedení. Snili jsme společně s holčičkami o tom, že mohou být astronautkami, matematičkami nebo ředitelkami. A ony se jimi postupně stávají. Na americké i české univerzity nastupuje více děvčat než chlapců a více jich i dostuduje. Počet žen ve vedení firem neustále roste, stejně jako ve veřejném prostoru.
Ale nemluvili jsme o chlapcích. A teď jim šanci dorůst v muže dlužíme. Protože jen tak se posuneme vpřed společně.
Ve světě, kde je feminismus vědomí nutnosti změny směrem k rovnoprávnosti bez ohledu na to, jakého pohlaví jsem se narodil(a), si muži zaslouží příběhy o silných, inspirativních a empatických hrdinech. O mužích na rodičovské dovolené a s taškou, ve které jsou vždy papírové kapesníky. Chci je vidět různorodé jako v reklamě na mýdlo Dove, s pleší, bříškem a korektorem na akné. V široké paletě a škále. Ne jen v kostičkované košili a pekáčem buchet na plotně i na břiše.
Do kuchyně a na fashion week
Na učňák chce sice dítě poslat málokdo, ale fascinace oblečením lidí, co pracují rukama, kulminuje už několikátou sezónu.
Oblečení pro bagristy Carhartt nosí Kanye West. Dickies jsou favoriti pro farmáře a hypebeasts. Docker’s, Wrangler, Timberland, to samé. Ford uvedl kolekci montérek jejichž tváří je Sydney Sweetney ze seriálu Euphoria.
Proč? V polykrizi hledáme uniformu, co vydrží útěk před zombies a inflaci - kolektivní pocit, že se musíme připravit na katastrofu se nám promítl do skříně, tvrdí módní editorka Theresa Massony. Pro vyhořelé manažery, kteří sní o práci rukama jsou montérky cosplay alternativního života, který netráví na ZOOMu. A pro všechny ostatní jsou montérky genderless, sizeless a trendless. Jednoduché a nekomplikované - what else is?!
A tak Vetements na molo pařížského fashion weeku poslali popeláře. Golden Goose prodává za 10 000 Kč tenisky, co už jsou ušpiněné a okopané. V Nudie Jeans chtějí zřejmě oslovit automechaniky a cool holky naráz.
Po fascinaci bagristy jsou nově módními ikonami z učňáku kuchaři.
Bylo by jednoduché říct, že je tomu tak už od doby, kdy Brad Leone začal vařit na YouTube časopisu Bon Apetit. Ale popkultura pocit, že nejvíc hot týpci stojí u sporáku, ještě akcelerovala - seriál The Bear se na mojí timeline tváří jako thirst trap a ne rodinné drama. Na tu samou strunu brnkají film Burnt s Bradley Cooperem, seriál Foodie Love, dokument Chef’s Table, celá image Jamieho Olivera i nekonečná řada TikTok chefs / IG models / sexbomb, co randí s kuchaři.
Pokud jsou teď kuchaři nejvíc cunty záležitost, tak není divu, že je chceme vidět i u sebe v šatníku.
Spojení jídla a módy funguje perfektně už roky. Prada má svojí Wes Anderson style kavárnu v Miláně, Gucci už otevřelo několik restaurací, stejně jako Ralph Lauren Polo, nebo LV. Ale teď se to otočilo - kolekce vydávají restaurace a ne módní domy.
Michelinská restaurace Kato a značka Good Fight uvedli kolekci chef-inspired oblečení. Pařížská prodejna sendvičů Paperboy má za sebou kolaboraci s New Balance. Oblečení pro kuchaře Service Works se najednou prodává na kultovním End Clothing. Arket vydal kolekci inspirovanou svojí kavárnou.
V Česku (už několik let zpátky) Chatty nebo Bju Kitchen ve spolupráci s bistrem No19 navrhli zástěry. Freshárna Goodlok má vlastní kolekci mikin, kterou pro ní navrhl Václav Rouček z VR/Nobody, stejně jako letenský Mr Hot Dog.
Klející kuchař Matty Matheson spustil vlastní značku Rosa Rugosa, Pierce Abernathy stojí modelem pro časopis Story MFG a je ohromně cool.
V Česku má nejblíž k módní kolekci Pohlreich, který už roky obléká Yohji Yamamoto a móda ho evidentně fascinuje, ale spíš bych si přála, aby to byl Petr Bartoš z Kruh Dining, nebo kluci okolo Země Projekt. Byla bych první na waitlistu.
Na vlnu se snaží naskočit i velké značky - McDonald’s má za sebou kolaboraci s Janem Černým, Travisem Scottem i Moschino. Heineken se spojil s kultovními A Bathing Ape, Coca-Cola s Diesel, Tommy Hilfiger nebo Converse. Ale je to komunita, co je v tomhle příběhu aspirační - potkat někoho jiného v tričku Mr Hot Dog nebo v bundě Rosa Rugosa je mrknutí, kterým dáváme najevo, že mluvíme stejným jazykem. A ne přiznání, že každá cesta po dálnici končí cheeseburgerem. I kdyby to byla pravda…
Nejsou to jen kuchaři, ale celá myšlenka, že jste foodie, co je teď zrovna cunt. V nejnovější kampani KITH Adrien Brody hraje vinaře. Pokud chcete být v Praze trendy tastemaker, tak máte aspoň jednu fotku z pop-upu Alma Wines / Družstvo / Země a pijete ráno po večírku (už zmíněný) Goodlok. Na brunch míříte do Šódo nebo k Bju Kitchen a pro chleba z Praktiky jdete na Letné do vinyl storu. A na CV máte aspoň brigádu (nebo štamgastský stůl) v Ambiente.
Dovolená, na kterou jedete kvůli restauraci už není jen pro foodies, co sbírají michelinská razítka. Z restaurací se staly instagrammable places - místa, kam jdete hlavně pro fotku. I proto interiér hip restaurací, kaváren a pekáren teď víc připomíná výzdobu influencerského večírku než jídelnu. I proto Dario Cecchini z Chef’s Table musel začít účtovat 1 EUR za každou fotku. I proto vydává René Redzepi coffee table books. A i proto social media handles šéfkuchařů mají v PR zprávě stejně velký prostor jako filosofie, která za celým místem stojí.
Od doby, kdy Bourdain napsal Kitchen Confidential, se hodně změnilo - ale ta proměna kuchařů v novodobé rockstars s vlastním merchem, je fascinující, protože mluví hlavně o nás. O hluboké propasti mezi tím, kým chceme být na papíře a kým chceme být doopravdy.
V jediné timeline se mi teď míchá článek o tom, že syna nevzali dokonce ani na kuchařský učňák a billboard s Přemkem Forejtem v hlavní roli. Poživačná foodie kultura a návod, kde sehnat Ozempic na instantní zhubnutí. Vinné pop-upy a sober culture ultimátní produktivity v Silicon Valley. Nekonečný oxymorón schovaný pod chef inspired coat.
Co k tomu číst:
Anthonyho Bourdaina a jeho Kitchen Confidential jsem přečetla za víkend a aspiruje na to nejoblíbenější knížku 2023.
Zamyšlení o Carhartt vydalo GQ. What really makes Carhartt stand out is an ‘if it ain’t broke, don’t fix it' policy – and a trust and self-confidence – which distances itself from the discourse.
Hrnce, co jsou virální. Pastelovým Le Creuset, nebo pánvičkám Alex the Frech Guy se to povedlo.
Pierce Abernathy v Esquire.
Z Cannes se do kin blíží La Passion de Dodin Bouffant. Kritik Pavel Sladký tomu říká Haute cuisine porn meets romance.
Jak vypadá rozdíl mezi korporátní Art Direction a umělcem - podle McDonald’s.
FT o tom, jak si mladí lidé oblíbili kýčovité dorty a pikniky je trailerem na text, co budu psát o redefinici termínu Barbie / bimbo.
A styl Zuzky z Taste of Prague / Šódó by si zasloužil vlastní newsletter.
Quiet luxury
Nová ikona GenZ? Rodina ze Sucession a Sophia Richie. Po letech, kdy jsme snili o konci kapitalismu, oblékáme ( aspoň na Pinterestu ) jenom Chanel a Ralph Lauren. Největší aspirací je vypadat jako, že máte trust fund / family foundation, ale nikdo o tom neví. Protože ve světě quiet luxury to nejhorší, co můžete udělat, je dát najevo, že peníze máte.
Když si bratranec Greg na oslavu přivede partnerku, která má v ruce velkou kabelku s logem Burberry za $2 800, zbytek rodiny mu řekne, ať se jí ihned zbaví. This is not a fucking Shake Shack. Čím se provinila? Kabelka má loga a je moc velká - big bags are for us peasants; the rich don’t need to carry anything around, that’s what assistants are for.
A nejde jen o loga. Aspirací jsou oblečení a doplňky, co na první pohled nepoznáte.
Bridget’s bag is immediately identifiable, which in turn makes it gauche, tacky, and completely undesirable to the one percent.
Přestože Bottega Venetta nebo Céline logy (narozdíl od Versace) nehýří, nejsou quiet luxury. Celá rodina v Succession ( a také Putin ) sahají po Loro Piana nebo Brunello Cucinelli. Svetrech, co na první pohled vypadají jako ten z H&M Basic, ale doopravdy jsou z jehňat z jednoho údolí v Himalájích. The textiles and cuts are impeccable, the colors are neutral, and the finishes are subtle and logo free.
Ale protože na reálné quiet luxury má jen horní 1 %, hledáme všichni imitaci (viz níže: dupe). A tak si kolekce, co mají být quiet luxury objednáváme na fast fashion řetězci Shein a kašmír lovíme na Vinted.
Ironií na celém quiet luxury je, že reálně bohatí lidé vypadají víc jako můj / váš táta než jako béžovozlaté blogerky. Už protože ty, které quiet luxury imituje, jsou často bohatí už stovky let, takže jsou jim pózy tak nějak jedno.
Mimochodem - trendy jsou vždycky opakem toho, čeho je všude plno. BeReal přišel jako reakce na vymazalené instafeedy. Tak teď fashion-forward tastemakers nosí Diesel. Indie sleaze a plno velkých log.
Co k tomu číst:
The Cut vysvětluje celou Succession scénu do detailu.
Účet SuccessionFashion mapuje každý kus oblečení, co cast seriálu nosí.
Kara Swisher v předposledním podcastu HBO Succession vysvětluje, že peníze jsou pro rodinu Royů na posledním místě - ty vždycky měli.
The Atlantic a analýza quiet luxury.
Hermés má nově kolekci oblečení na jógu. A nic víc není quiet luxury než overal bez loga za $1 425.
Kompletní opakem je Phillipp Plein. Přestože je v Pařížské hned vedle Brunello Cucinelli (a tím pádem i v podobných cenách), tak vyjít si ven v jeho mikině je to nejhorší, co se vám může na fashion weeku stát. Více v New Yorker.
Tom Ford, muž, co vymyslel quiet luxury, but make it cunt, jde do důchodu.
Ladies of Madison Ave je skvělý TikTok, který mapuje ženy, které nosí quiet luxury posledních padesát let.
Yuppies - variace na quiet luxury pro pracující - jsou zpět, říká trendspotterka z Nike.
Dupe
To nejvíc slovo posledních měsíců je dupe. Náhražka. Poté, co se GenZ snažila odhalit, kde něco sehnat (Stop gatekeeping, tell us!), přichází snaha sehnat tu samou věc, ale levněji, píše Bustle.
Back in the mid-2000s, if something wasn’t a name brand, it was labeled a knockoff. Owning a faux pair of Uggs or an imitation North Face jacket was basically a high school scarlet letter, but not anymore, because people are finally realizing that not everything needs to come with an absurd price tag in order to be cute. Instead of calling these cheaper versions knockoffs, though, TikTokers refer to these discounted products as “dupes,” short for duplicates.
Tak se TikTokeři stávají amatérskými chemiky a z rukávu sypou typy silikonů, co se dají najít v očních krémech. Krém od La Mer stojí $ 500, ale (co když) má stejné složení jako modrá Nivea!
Značky jdou šetřivé generaci na ruku. Elf, Catrice nebo Maybelline schválně vyrábí rtěnky a krémy v baleních, co připomínají jejich drahou inspiraci. Došlo to tak daleko, že si dupes vysloužili i vlastní e-shop. I když AliaExpress je jeden velký dupe store…
Drahé značky mezitím spoléhají na quiet luxury, že je zachrání. Nebo ty chytřejší dupes zkouší využít pro marketing - Lululemon má za sebou pop-up, kam jste mohli přinést dupe jejich nejpopulárnějších legín a oni vám je zdarma vyměnili za opravdové.
Moje oblíbená kategorie jsou Fast Fashion Dupes. Pokud se vám líbí něco od fast fashion značky, pomůže vám internet najít (dražší a) udržitelnější verzi těch samých šatů. Doufám, že v Česku si to Slow Femme vezmou za své. Protože s reklamními rozpočty, které za fast fashion stojí, se obvykle zamiluji do něčeho právě u nich a pak teprve hledám, jestli to náhodou nemá Nila.
Almond mom
Když supermodelka Gigi Hadid vyrůstala, máma jí pečlivě odměřovala jídlo. Když Gigi zesláblá Yolandě Hadid jeden volá, že ten den nic nesnědla a cítí se hrozně, studeně jí odvětí have a couple of almonds and chew them really well. Na narozeniny si Gigi směla dát jediné sousto dortu a pak se musela vrátit zpátky na dietu. A tak to pokračovalo celou dobu než odešla z domu. Yolanda Hadid byla první (zdokumentovaná) almond mom.
Kultura psycho diet z devadesátek se teď podepisuje na dětech žen, které vyrostly na Kate Moss a nothing tastes as good as skinny feels. Jejich dcery sdílí na TikTok, že jim máma zakázala jíst čokoládu na Halloween, špagety k obědu, nebo doopravdy cokoliv. To nejhorší, co almond mom můžete udělat, je sníst před ní s chutí cukr a sacharidy a nechat vyšplhat BMI nad osmnáct.
Na almond moms je nejděsivější, že tvrdí, že to všechno dělají pro vaše dobro. Yolanda křičí na Gigi, že jen díky ní se stane supermodelkou. A ostatní almond moms říkají, že jim jde o vaše štěstí. A přitom to je to poslední o co jim jde.
What matters most to an almond mom is getting and staying thin, so much so it inevitably overshadows accomplishments, accolades, and milestones—unless, of course, you look skinny while celebrating.
Četla jsem nedávno zamyšlení, že řešíme úzkosti a deprese GenZ, protože jsme neměli v době, kdy vyrůstali ani páru, že je máme před obrazovkami chránit. A to samé platí o těch, co vyrůstali s diet culture. A jen čekám, co podobně prošvihneme u GenAlpha - tuším, že AI.
Co k tomu číst:
3pe pomáhá lidem s poruchami příjmu potravy a řeší s influencery, jak správně postovat. Díky za to.
Glamour píše o celém trendu do detailu.
Když budete poslouchat, co vám almond mom říká, budete mít dokonce i takhle skvělou svatbu a po ní můžete nezdravý vztah k jídlu předat i vlastním dětem. Cheers.
Můj starší text o tom, že body positivity je fake. Řekni mi, že tvoje máma nezkoušela aspoň jednu z vyjmenovaných diet a pošlu ti jako dárek poukázku do Mr. HotDog. Jsou to debaty v bezpečí domova, kterými začíná naše kolektivní cesta do pekla. Moment, kdy se ti zaoblují boky, rostou prsa, kulatí břicho a ty si všímáš žen kolem sebe. Jak dochází na kurzy hubnutí, odmítají knedlíky, tajně bílí ledničku o půlnoci a čtou si o zázračných dietách Oprah.
O co by se almond moms zajímat měly: mikroplasty možná mohou za obezitu. Ingesting microplastics may increase fat absorption by 145 per cent.
—
A co ještě uvidíte na timeline? Únavu - jak mi říkala novinářka Eva nedávno: I girlbossed too hard a teď vstávám a usínám s inboxem. Ozvěny Eurovision. They’re insane for this and it’s just XY jako další záminka pro Twitter quotes. Komunitní bydlení v mnoha podobách - samota a zdražování nám nedá jinou šanci. Změnu šéfredaktora v českém Vogue. Jak oslovit GenZ ve všech briefech. Barbie. Zamyšlení o konci společné televizní zábavy. Mediální depresi. GenY se díky dědictví poprvé dostává k penězům a nemovitostem, tak uvidíme témata jako rekonstrukce, pains na sReality nebo bydlení v rodném městě. AnnetX. Hodně sýra. Novináře na TikToku. Značky, co vypadají jako přes kopírák. Maximalismus jako protipól béžovošedému interiéru. Pilates místo jógy. Gaming. Jako každé jaro - debatu o tom, jestli si holky mohly za ten catcalling samy (Ne!). Vyhrocenost nad věcmi, co už jsou dávno normální. KVIFF. Americké prezidentské volby. Další pokusy Kris Jenner zůstat ve feedu. Nová sportovní estetika. Lemon8. Tech broetry. Pokusy o rebranding lidí i značek. Krachující startupy. Krachující VCs. Prezidenta Pavla. Povzdechny nad vedením Prahy. Temné konsekvence Creator Economy. Závist. Norsko. Pokojovky jako GenY cringe. Politiky, co zkouší mířit kampaně na GenZ. European Dynamism. Debaty o tom, jaký obrázek vygenerovalo AI. Faking self love coming outs. McDonald’s. Bizár, co provedl Elon Musk. Drsné květináře a další job porn. Retro vypadající techniku - mechanické klávesnice nebo Teenage Engineering. Gardening. Satiru. Alergii na slovo Komunita. Hacks na všechno. Hyperphysicality. Nerealistická těla a obličeje. A techniky, jak jich dosáhnout. Taroty a další ezo. Temné goth / rave vibes. Notion. Debatu Founder vs CEO. AI porn. Chloe Sevigny a It girls nostalgii. Oblečení, co se vám hodně moc nelíbí. Tématické večírky. Japonsko.
Co doufám, že uvidíte na timeline? Inkluzivní design. Policy making done right. Digitalizaci, co dává smysl. Dobře navržený veřejný prostor. Playfullness. Reálné insighty v reklamách a ne Ona Dnes. Mad Women. Konec klišé o důchodcích. Absenci útoků na ženy ve veřejném prostoru. Svatby, co mají víc společného s párem než s Pinterestem.