Pro Hai Van: o zásnubních prstýncích
Nedojímají mě nové kamínky, co holky nosí zničehonic na prsteníčku, ale ti jednorožci, co tím vypustily do vzduchu. S tím, jak je rozvod častý, je sázka na forever together ještě trochu méně pravděpodobná, než útok žraloka v Praze. Na střední jsem byla skoro jediná ve třídě, kdo měl rodiče spolu (a šťastně), a přesto moje kamarádky věří, že mezi sedmi miliardami lidí je jejich spolužák ze střední ten pravý. Navíc po necelém roce mínus jeho služební cesty, její návštěvy doma a rozpačité začátky, si berou půjčku na šedesát let s nesplatitelným úrokem.
Ania se mě nedávno ptala, jestli bych se chtěla zasnoubit. Vrtěla jsem hlavou a přemýšlela o tom, že nechci diamant, ale vypuštěný jednorožce. Protože když potkáš kluka, co by je s tebou vypouštět chtěl, tak naivitu matematických pravděpodobností smeteš ze stolu hysterickým záchvatem snílkovství v podobě kroužku od klíčů.
Nemám pinterestový nástěnky šatů (jen ty pro holky), ale mám virtuální seznam pocitů a dojmů ze situací, co si ukládám od dětství do krabice od modrých Manolek. Dan říká, že hashtag #foodporn na Instagram nepatří, protože s domácím pornem se také nechlubíš. Tak je můj checklist #emotionalporn seznam citů, co veřejně nesdílím, ale s tímhle klukem mohu/chci/to jde. Vím, že ve chvíli, kdy si z něho odškrtávám položky, se jednorožec nafukuje heliem z mého dojetí, odhodlání a duhy. Jen si teď beru půjčku od banky sama na sebe na to, že ten kluk na druhé straně nebude mít jen nějakého plastového z pouti.
Větší duha už dneska nebude. Díky za ní Hai Van a pane Phd.